Salt of the Earth: The Church at the End of the Millennium: An Interview With Peter Seewald

Ratzinger

Půjčil jsem si knihu: Salt of the Earth, vydanou v roce 1996 v Německu, u nás v roce 1997 pod titulem: Křesťanství na přelomu tisíciletí. Je to rozhovor publicisty Petera Seewalda, který vystoupil z církve, s kardinálem Ratzingerem, nyní papežem Benediktem XVI. Čekal jsem na ni téměř měsíc. Protože papež je pro mnohé kontroversní osobou, chtěl jsem se o něm dovědět více. Také jsem na webu četl zajímavé ukázky z této knihy a docela mne zaujaly. Začínám číst úvod Seewalda a již ten upoutal mou pozornost. Na otázku kolik existuje cest k Bohu řekl kardinál Ratzinger bez rozmýšlení: tolik, kolik je lidí. Tento skromný a chytrý člověk, nyní papež Benedikt XVI nás může ještě překvapit svým charizmatem. Kniha v té době byla přeložena do dvanácti jazyků a v Německu se stala bestsellerem.

Na následující položenou otázku se Ratzinger dotkl i našich vod:

Společnost má mnohdy dojem, že církev pouze reaguje, inklinuje k setrvačnosti, přísně odkazuje na Boží přikázání a spoléhá na to, že Bůh svou církev nenechá zahynout. Kolem dokola můžeme pozorovat dynamické změny, ovšem zdá se, že církev není schopna změnit svou logiku a setrvává u svého umíněného sebepotvrzování. Nepůsobí proto také zvlášť radikálně, ale spíše ustrnule, obehnaná zdi jako pevnost. Poselství zůstává prázdnou frází.

To se liší podle národní kultury. V dobách útlaku v komunistických režimech měli věřící lidé, ale i lidé nevěřící či hledající, jako například Václav Havel, docela jiný dojem. Skutečně vnímali, že církev hlásá poselství svobody. Že vytváří protiváhu. Že je to síla, která má co nabídnout i nevěřícím, kterým dává důvěru, že totalitní moc nemůže nikdy docela ovládnout pole....
(str.121)